Dermoid sinus a kyselina listová                                                                                                                          

     John G. Roberts & Felicity A Nicholls Grzemski, Flinders Medial
     Centre and University of Adelaide South Australia
                                                       
     SVĚTOVÝ KONGRES RHODÉZSKÉHO RIDGEBACKA
    MELBOURNE, AUSTRÁLIE, DUBEN 1996

         překlad: Šárka Štusáková

    Dermoidní sinus byl již mnohokrát u rhodézského
    ridgebacka popsán a poprvé publikován v roce
    1932. Sinus je kletbou, která obecně vyvstala,
    když byl jeho výskyt přibližně u 10% narozené
    populace. Ovšem opravdový dopad na situaci měl
    zpátečnický a nedostatečně důvěrný informační
    systém mezi chovateli, zamlčování skutečného
    stavu a ignorování situace.

    Zodpovědní chovatelé usilují o včasnou diagnózu
    štěňátek již v jejich prvních dnech života. Postižené
    jedince odstraní pomocí euthanasie. Vyjímečně
    nechají sinus chirurgicky odstranit a jedince
    sterilizují. Zanedbání vede později k cystickým
    formacím a k možné smrtelné infekci.

    Dermoidní sinus je charakterizován jako „defekt
    nervového provazce“ (NTD) v embryonálním
    stádiu. Když se nervová rýha, která vyrůstá
    podélně okolo vyvíjejícího se embrya prohlubuje, 
    připojuje a formuje se mícha s páteří. Kůže na
                                                                                                       hřbetě splývá se středním mozkem a  páteř s kůží se stávají naprosto samostatnými. Částečné selhání tohoto procesu vede k dermoidnímu sinusu u RR a u lidí k defektu s identickým základem - dermálnímu sinusu. Jsou to skryté vtočené cysty vedoucí k vážné paralýze. U RR není projevená formace nejvyšším stupněm formy NTD. Nervový provazec u lidí  splývá a odděluje se kompletně po 35. dni po početí, při periodě 280 dní těhotenství. Psi mají 63 denní cyklus a toto splynutí (selhání) nastává již během prvních   2 – 3 týdnech po početí. Je to příliš časné založení defektu vzhledem k potenciální strategii a diagnóze.

V červenci 1991 byla publikována nesmírně důležitá výzkumná studie v The Lancet (UK) s názvem  „Prevence defektu nervového provazce: výsledek lékařského výzkumu vitamínové analýzy.“ Referát měl za následek obrat v názoru na kyselinu listovou. Netoxický, ve vodě rozpustný vitamín dodávající se před a v průběhu těhotenství. Studie byla základem dřívějšího zkoumání nedostatku živin v rovnováze u matky  a chybějící speciální dietetické stravy  předcházející náchylnost dětí k NTD.
V mnoha zemích začal velmi nadějný výzkumný proces. Ženy, které již dříve porodily dítě s vadou NTD byly v dalším těhotenství podrobeny přísným podmínkám a kontrole. Byly zařazeny do čtyř kategorií předporodní péče, která jim byla vysvětlena již před početím. Rozdíly v jednotlivých kategoriích byly pouze v denním podávání preparátů po dobu nejméně tří měsíců.
                                         1. vitamín A, D, B1-B6, C, nicotinamide
                                         2. vitamíny viz 1. Kategorie + kyselina listová 4mg
                                         3. kyselina listová 4mg
                                         4. železo, vápník

Strava  nebyla kontrolována. Definitivní výsledky tzn. jestli je dítě postiženo vadou NTD nebo ne, byly získány od 1.195 těhotných matek. Po té, byla studie ukončena z etických důvodů. Výsledky byly zcela jednoznačné. U matek ve skupinách (2 a 3), kde byla podávána kyselina listová byla vloha pro NTD zredukována v porovnání se zbylými skupinami o 72%. Tato informace znamenala revoluční změnu v přístupu k předporodní péči. V USA bylo vydáno nařízení o obohacování základních celozrnných potravin kyselinou listovou.

Tyto závěry vedly Johna G. Robertse k myšlence, proč by nemohl být tento unikátní poznatek humánní medicíny aplikován i na RR. Byl zahájen výzkum ve spolupráci s farmakologem a toxikologem Felicity A.Nicholls – Grzemskim. Po schválení RRCSA byla uveřejněna celá studie formou přednášek a  různých článků v klubových časopisech. Zároveň byl vypracován detailní dotazník pro chovatele RR. Zúčastnění si mohli zvolit, zda budou, či ne obohacovat svým fenám stravu kyselinou listovou v dávce 2,5 – 5 mg /den minimálně od doby páření. Podrobně uváděli druh stravy, výskyt dermoidního sinusu u chovných párů v jednotlivých vrzích, mrtvá štěňata, velikost, pohlaví, genetické vady a všechny další nepříjemné abnormality.

    VÝSLEDEK:
    Do února 1996 bylo analyzováno 51 vrhů zahrnujících
    429 štěňátek. Následná zpráva obsahovala
    rozhodující podklady k uveřejnění.

    Feny na „normální“ stravě ( maso, kosti, zbytky,
    komerční granulovaná strava) měly 25 vrhů s 213
    štěňátky. Fenkám přijímajícím úmyslně speciální
    rostlinnou stravu za přidání minimálně 200 mcg/den
    kyseliny listové se narodilo v 11 vrzích 93 štěňátek a
    fenám s normální stravou, kterým byly podávány
    tablety kyseliny listové se narodilo v 15 vrzích 123
    potomků.

    Byly položeny základy přehrazující riziko nebezpečí
    sinusu, které bylo rozděleno do tří skupin podle vloh
    rodičů. První skupina – vysoce riziková, kdy oba
    rodiče dávají opakovaně potomky s touto vadou.
    Druhá – se středním rizikem, kde jeden rodič má
                                                                                                       vlohu pro defekt a třetí – s nízkým rizikem, kde se u obou rodičů vada neobjevila. Sledovaný vzájemný vztah  mezi stanovenými riziky a výskytem dermoidního sinusu u štěňátek nebyl prokázán. Výskyt sinusu u „normálně krmené“ skupiny byl 16%. U  dalších dvou skupin (krmených  stravou na rostlinné bázi + kyselina listová a feny krmené normální stravou + tabletky) byla vada prokázána u 4,2% populace. Tam, kde byla podávána kyselina listová s rostlinnou stravou, byl výskyt 0%. Pokud byla kyselina listová jako doplněk k normální stravě snížil se výsky vady na 7,3% (tab. 1). Všechny rozdíly mezi výskytem sinusu ve skupině normálně krmených fen a skupině krmenou stravou rostlinného původu  odpovídají počtu pravděpodobnosti (Wilcoxon rank-sum test, Mann Whitney U-test).

DISKUSE:
Výsledky jasně ukazují, že krmení na rostlinné bázi po celou dobu březosti fen RR vede k významnému a důležitému snížení dermoidního sinusu u jejich potomstva. Situace je obdobná i u člověka. V těchto případech můžeme očekávat až 70% snížení vad. U vrhů při speciální rostlinné stravě je výskyt sinusu 0%, při podávání tablet s kyselinou listovou je vada zredukována o 55%. Proč tento rozdíl existuje? Odpověď je nepochybně v souvislosti s dalšími vitamíny v rostlinné stravě. V humánní studii ale tato zkušenost není. Feny, které mají rostlinnou stravu dostávají pravidelně a automaticky potřebné látky do těla a to již během mládí, dospívání, početí i březosti. Nikdo nemusí myslet na denní podávání tablet, které je nezbytné. Příkladem mohou být i některé feny zařazené do skupiny s  tabletkami, které začaly preparát dostávat příliš pozdě, nebo nepravidelně. Redukce vady u této skupiny mohla být mnohem vyšší než  55%, kdyby kyselina listová byla podávána pravidelně a ve vhodnou dobu.

ZÁVĚR:
Příjem kyseliny listové před a v průběhu těhotenství do velké míry redukuje vznik dermoidních sinusů u RR právě tak jako se redukují tyto vady u lidí. Strava na rostlinné bázi, nebo pravidelné podávání tablet při normální stravě jsou pro reprodukční schopnosti fen RR zcela nezbytné.

 

                                                                             → Zpět na stránku o chovu