vztah dermoidního sinusu a ridge                                                                                                                        

    Chovatelé rhodeských ridgebacků se dlouho domnívali, že ridge je jednoduše dominatní
    zvláštnost. Mutaci, která ridge způsobuje, objevilo nedávno konsorcium výzkumníků ze
    Švédské univerzity zemědělských věd (Nicolette Salmon Hillbertz, Goran Andersson a další),
    Uppsalské univerzity (Leif Anderson a další) a z Broudského institutu (Kerstin Lindbland-Toh
    a další). Vědci zjistili, že ridge je výsledek  zdvojení v oblasti genetické informace, která
    obsahuje geny pro fibroblastový růstový faktor (FGF), jenž má  rozhodující roli v jeho
    rozvoji. Mutace pro ridge je defekt v planárním buněčném polaritním systému, který je
    potřebný pro normální orientaci vlasových folikulů a pro uzávěr nervové trubice.

    Studie také ukazují, že pokud má ridgeback dvě kopie pro dominantní ridgovou
    mutaci, vede to k většímu riziku rozvinutí vrozených zdravotních defektů – jako
    je dermoid sinus, než je tomu ridgebacka s jednou kopií.

    Tolik z vědecké stránky věci. Ráda bych zde podala i vlastní obraz z praxe, který je již více
    než 10-ti letý. Mohu potvrdit, že v počátku chovu RR v České republice byl výskyt DS velmi
    malý, dá se říci výjimečný. Jezdívala jsem do Rakouska podívat se a prosahat si taková
    štěňata, chtěla jsem umět tuto vadu najít. Časem, prochovaností zdejší populace přibylo
jedinců s homozygotním založením pro ridge a jejich vzájemným křížením se zvyšoval i výskyt DS. Dnes nacházím v naší populaci DS obou existujících variant – s vývodem i bez vývodu na povrch kůže. DS s vývodem na kůži je pochopitelně varianta lepší. Mám za sebou ale i dvě uzavřené varianty. Tento typ je velmi těžké po narození najít. Nemá vývod na kůži – končí cca 0,5 cm pod povrchem i níže. Pokud ho objevím (má úspěšnost je 50 %) stojím s chovatelem před problémem co dál. Nemám žádný důkaz, jen pocit. Na základě pocitu nelze rozhodovat o životě a smrti právě narozeného drobečka. Takže štěně necháte žít a na 6. – 7. týdnu jste tam, kde jste byli před tím. Nikdo si neví rady – chovatel, poradci, veterinář. Zbývá poslední varianta - operace. Otevření a  zrevidování podezřelého místa. Pravdou je, že v případě omylu, způsobujete štěněni bolest a jistě i duševní trauma. Bohužel u dvou štěňat, která jsem kontrolovala byla výsledkem – euthanazie.V obou případech se jednalo o uzavřené DS vedoucí do páteře. Utrácet takové štěně je hrozné a člověk se může utěšovat jen tím, že nepřehazuje horký brambor novým majitelům. Přemýšlím o všech štěňatech, která prošla mou kontrolou, a doufám, že jsem nic nepřehlédla. Já ale i chovatelé, kteří něčím takovým prošli, mají velký respekt k tak závažnému defektu. Bohužel mnoho lidí je absolutně nad věcí. Slyšela jsem již i výroky typu „a to by nebylo vidět?“.  Podotýkám, že nemluvím o chovech bez průkazu původu. Kdo se asi DS zabývá tam?

    Touha chovatelů po standardních štěňátkách s ridgem vedla
    k používání stále stejných psů, k liniovým plemenitbám a
    pochopitelně ke psům se zdvojenou kopií ridgové mutace.
    Prochovávání homozygotních zvířat vedlo, a nyní je to i vědecky
    potvrzeno, k velkému výskytu DS v naší populaci. Setkala jsem se i
    s vrhem, kde bylo utraceno 8 štěňat s touto vadou. Mnoho štěňat je
    prodáno bez nálezu DS a s problémem se potýkají noví majitelé.

    Dnes stojíme u faktu, že bychom se měli zamyslet nad naším    
    chovem a přehodnotit své myšlení. Ano, používáme kyselinu
    listovou a jsme tím schopni částečně krýt tyto vady, nicméně
    předejít jim můžeme jedině správným výběrem rodičů. Měly by být
    pryč doby, kdy se na psy, kteří dali potomstvo bez ridge, hledělo
    jako na špatné.
 

Měli bychom se naučit dívat se na vrhy s bezridgovým potomstvem jako na potomstvo potencionálně zdravější. Neměli bychom prochovávat homozygoty (zvyšuje se výskyt DS) ani heterozygoty (zvyšujeme počet štěňat bez ridge), ale spojovat obě skupiny. Měli bychom u chovu prostě přemýšlet a neopakovat dokola stále stejné chyby!

                                    Jsem přesvědčena, že ridgeback bez ridge prostě k chovu patří!
                                                                                                                                                                                       
                                                                                               autor: Šárka Štusáková (2007)

                                                                                                   → Zpět na stránku o chovu