News

about me

our dogs

litters

VÍCE
O ridgebacích

contact

    

 

 

 

   

Hluchota u rhodéských ridgebacků

 
 
 

 

hluchota u rhodéského ridgebacka  

Mark Neff a jeho výzkumný tým na Kalifornské univerzitě v Davisu lokalizovali příčinu mutace dědičné hluchoty – specifického defektu u rhodeského  ridgebacka. Hluchota rozhodně není vzácnost u toho plemene a v brzké době bude v USA k dispozici test, který bude garantovat chovatelům nerozšiřování takto postižených psů.

Hluchota u rhodéských ridgebacků je velmi odlišná od hluchoty např. dalmatinů, kde se vada váže na bílou barvu.Genetici ji nazývají nesyndromická hluchota. Jedná se o progresivní onemocnění. Mnoho štěňat na 8. týdnu věku slyší, ale postupně o sluch přicházejí a dle dostupných informací jsou bilaterálně (oboustraně) hluchá do 12. měsíce věku, pokud tomu tak není dříve.

Hluchota u ridgebacků je jednoduše autosomálně recesivně dědičná, tzn. že dva nehluší psi s vlohou pro hluchotu, vyprodukují i hluché jedince. V takovém vrhu, kde jsou oba nositelé této vady je 25% hluchých potomků. Ve spojení psů kde je jeden nositel hluchoty a druhý tuto vlohu nemá se narodí slyšící štěňata, ale pochopitelně některá z nich budou mít ve své genetické výbavě vlohu pro hluchotu. Tato recesivní vloha se pak nebezpečně plíží v rodokmenech po mnoho generací než vyjde najevo. Jediné a 100% řešení je testování zvířat, které nám určí zdravé psi i nositele. Díky testu mohou chovatelé vhodně kombinovat rodičovské páry tak, aby neprodukovali hluchá štěňata.

Do dnešní doby nevím o žádném hluchém ridgebackovi v České republice. Nicméně s neuváženým používáním liniových plemeniteb, nutností oživit náš chov zahraničními psy, je otázkou času, kdy i my začneme řešit tyto problémy.
                                            
 

 

autor: Šárka Štusáková (2007)